Většina dobrovolníků, kteří přijíždějí do česko-slovensko-indonéské rezervace Green Life na Sumatru touží po setkání s orangutany. Takovou touhu mají i běžní turisté, kteří míří do Bukit Lawang. Jaký je však mezi nimi rozdíl? Dobrovolník z Green Life, na rozdíl od turisty, netouží po setkání s rezavým lidoopem za každou cenu a rozhodně ho nehodlá ohrozit krmením a přiblblým selfíčkem z mobilu, což se běžným turistům nedaří a naopak je to ve většině případů jejich velké přání, které jim turističtí průvodci z Bukitu často splní.

V rezervaci Green Life je striktní zákaz krmení zvířat a to dokonce pod pokutou 100 Euro a okamžité opuštění rezervace. Nehrozí se k orangutanům přiblížit, poněvadž jsou divocí a nepustí vás k sobě. Nejsou zkažení lidskou péčí z minulosti, která přerostla v čirý byznys. Orangutani v rezervaci často tolerují naši přítomnost v rezervaci a využívají jejího klidu a hlavně bezpečí před pytláky. Mají tam dostatek přirozené potravy. Drží si od nás odstup.

Žijí tam i samice s mláďaty, či ohromní samci. Většina z nich však migruje a objevuje se u nás jen v případě zrajících ovocných pralesních stromů. V průběhu července až srpna 2016 docházelo k pravidelným setkáním s orangutany a to většinou na hranici s rezervací Green Life a NPGL. Většině dobrovolníků se jejich sen splnil a někteří z nich si odváželi i krásné fotky. To vše bez zakrmování, turistických komedií a nesmyslné jistoty orangutana vidět za každou cenu. Navíc udělali dobrovolníci kus dobré práce pro přírodu, zvířata a svoji duši, která nasála atmosféru přirozenosti a divočiny. Co chcete více?