ZÁŽITEK NA IMIGRAČNÍM V MEDANU

Home/Aktuality/ZÁŽITEK NA IMIGRAČNÍM V MEDANU

ZÁŽITEK NA IMIGRAČNÍM V MEDANU

Na konci července jsem byl poprvé konfrontován s indonéským imigračním úřadem v Medanu. Po neočekávané návštěvě Tygřího domu jsem se v rezervaci dozvěděl, že bych se měl okamžitě dostavit do Tygřáku. Moc nadšený jsem z toho nebyl, spíše jsem byl doslova naštván, ale nebylo zbytí. Úředníky zajímaly pasy dobrovolníků a naše činnost na Sumatře. Ač již bylo dosti pozdě a já nechápal, že nás tak pozdě budou úředníci ještě čekat (možná jim platí přesčasy), tak jsme se se Zuzkou vydali do Tygřího domu, abychom tam zjistili, že už tam nikdo nečeká, jen Ali, který nám sdělil, že dalšího dne musím jet do Medanu na imigrační úřad a dovést jim pasy všem účastníků dobrovolnického programu. Hned dalšího dne jsme já, Ali, Aril a Ayu vyrazili autem směr Medan a já poprvé na Sumatře ochutnal vůni státní imigrační byrokracie. 4 hodinové podání vysvětlení o tom co děláme, kdo jsme, proč jsme v Indonésii, proč chráníme prales, no prostě úřad. Nakonec vše proběhlo v pohodě, doslal jsem doporučení změnit status víza z turistického na sponzorské, tedy že musím mít za sebou v Indonésii záštitu jako sponzora, i přesto, že sponzorem jsme ve skutečnosti my a živíme zde Indonésany v rámci našich aktivit. Ohledně dobrovolníků bylo vše v pohodě, jen nelze v Indonésii používat slovo „volunteer“, ale „visitor“, takže opět maličká bezvýznamná změna, na niž úřady staví svůj význam existence.

Ještě téhož dne jsme se setkali v Binjai se zástupci studentské organizace na ochranu přírody s názvem Kompak, s níž jsme zahájili jednání o možné spolupráci na projektech Green Life a Blue Life. Vypadá to na zajímavé mladé lidi se zájmem o ochranu indonéské přírody a to se cení.

About the Author:

Napsat komentář